Displaying similar documents to “LaTeX, nebo ConTeXt? První zkušenosti se sazbou ConTeXtem”

Příprava dokumentů pro formátování

Vít Zýka (2008)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

V tomto článku formulujeme obecné principy dobrého dokumentu a klademe požadavky na jeho editaci, zpracování a vizualizaci. Na základě těchto požadavků ukazujeme, že vhodným formátem je strukturně označkovaný dokument. Vysvětlujeme strukturní značkování a popisujeme jeho vlastnosti. Na závěr uvádíme nástroje pro práci se strukturně značkovaným dokumentem a ukazujeme způsoby jeho formátování TeXem.

Využití XML a LaTeXu při sazbě odborných knih

Zdeněk Wagner (2002)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Odborné knihy mají obvykle pevnější strukturu než beletrie. Tato struktura nebývá samoúčelná, ale často je důležitou nositelkou informace. Ač LaTeX jistým způsobem vede zkušené uživatele k užívání strukturního značkování, není zachování informace vždy triviální a vyžaduje programátorský způsob ke zpracování dokumentu. Jisté potíže vzniknou i při tvorbě neobvyklých rejstříků, kde se naráží na omezení programu MakeIndex. XML naproti tomu definuje strukturu dokumentu. Navíc přináší hotové...

PDFuni - akcenty v PDF záložkách

Petr Olšák (2013)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Záložky v PDF dokumentu (outlines, bookmarks) jsou texty, které za jistých okolností zobrazují PDF prohlížeče a které jsou klikací: rozvírají se a nabízejí stromovou strukturu. A hlavně klik na text v záložce způsobí skok na tomu odpovídající místo v dokumentu. Záložky se nikdy netisknou. Mnozí uživatelé pdfTeXu si jistě všimli, že český nebo slovenský text má někdy sklon ke znehodnocení akcentovaných znaků, pokud jej posíláme do záložek. V tomto článku si vysvětlíme pozadí těchto problémů...

Sazba textu označkovaného v jazyce Markdown uvnitř TeXových dokumentů

Vít Novotný (2016)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Článek pojednává o novém makrobalíku pro formáty odvozené od plain TeXu, který umožňuje do sázených dokumentů přímo vkládat pasáže v odlehčeném značkovacím jazyce Markdown. Autor popisuje motivaci pro vznik balíku a způsob, jakým balík pracuje. Použití je ilustrováno na příkladech.

Korektury a korektoři v 21. století

Tomáš Hála (2002)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Je potřeba i v dnešní době dělat korektury? Při zpracování textu - jak ukazují různé publikace - ani moderní technologie nedokáží zabránit různým chybám. Článek obsahuje základní přehled problematiky korektur: rozdělení korektur, organizační a metodické postupy při provádění korektur, korekturní znaménka. Jsou srovnány klasické postupy se současností, ovlivněnou výpočetní technikou. Na závěr jsou připojeny vybrané prohřešky se zaměřením na počítačovou terminologii.

Mělo by to fungovat X

Peter Wilson (2020)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Článek přináší ukázku využití programovacího jazyka Lua ke zjištění počtu jednotlivých znaků v daném textovém souboru. Druhá část článku se zabývá možností změny rozvržení stránky v LaTeXu v souvislosti se sazbou vícestránkového seznamu obrázků.

Zpracování pomocných TeXových souborů pomocí XSLT 2.0

Zdeněk Wagner (2006)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Článek nastiňuje možnosti zpracování pomocných TeXových souborů procesorem XSLT 2.0. Koncept je demonstrován reimplementací programu MakeIndex. Autor se též zamýšlí nad možností reimplementace BibTeXu pouze pomocí XSLT.

PassiveTeX

Jiří Kosek (2000)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

PassiveTeX je sada maker, která umožňuje formátování XML dokumentů. Pro popis výsledného vzhledu dokumentu se přitom používá standardní stylový jazyk XSL (eXtensible Stylesheet Language). Tvorba stylů v XSL je pro mnoho uživatelů snazší než přímé programování v TeXu. PassiveTeX zcela odstiňuje uživatele od makrojazyka TeXu a umožní tak využít kvalitní výstup TeXu širšímu okruhu uživatelů než dnes. Během přednášky se posluchači seznámí se základními principy XSL a shlédnou praktické ukázky...

Projekt OkTeX

Petr Olšák (2004)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

OkTeX je formát TeXu postavený na plainTeXu a balíčcích OFS, LANG a IENC. Je to pokus vytvořit multijazykové prostředí pro plainTeX, které svými vlastnostmi předčí balíček Babel známý především z LaTeXu. Pro potřeby projektu bylvytvořen nový balíček LANG, který spolupracuje s OFS pro plain a dovoluje přepínat mezi jazyky včetně možnosti deklarovat pro každý jazyk libovolné množství kódování fontů. Ve fázi vývoje je dále balíček IENC, který umožňuje nastavit konverze ze vstupního kódování...

Zpracování dat z tabulkového editoru TeXem

Jan Šustek (2020)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

V článku je ukázán způsob, jak je možné načíst a zpracovat v TeXu data vytvořená v tabulkovém editoru. Uvedená makra jsou podrobně popsána s cílem motivovat čtenáře nebát se v TeXu drobně programovat. Dále je v článku ukázáno třířádkové makro na vložení celé tabulky do TeXového dokumentu.

Tvorba matematické grafiky pomocí programu Asymptote

Ondřej Kutal (2015)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Tento článek je vytvořen na základě diplomové práce autora (Kutal, 2012). Popisuje tvorbu matematické grafiky s programem Asymptote. Cílem textu je, aby čtenář z pestrých příkladů pochopil základní myšlenky práce s programem a zároveň měl dostatek informací o pozadí těchto postupů. V první části jsou vysvětlena základní syntaktická pravidla, v dalších částech je pak podrobně popsána metodika práce ve 2D a 3D. V závěrečné části jsou rozebrány algoritmy, které v Asymptote převádějí rovinné...

Responzivní design a automatická sazba s LuaLaTeXem

Michal Hoftich (2024)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

Tento článek představuje využití metod responzivního designu a pokročilých vlastností LuaLaTeXu pro automatickou sazbu dokumentů určených pro různé cílové výstupy, jak tištěné, tak elektronické, například mobilní telefony, tablety nebo čtečky e-knih. Konkrétně se zaměřuje na využití LuaLaTeXu pro automatizovanou sazbu s pomocí balíčků Responsive pro nastavení velikosti písma a řádkování podle velikosti stránky, Luavlna pro zamezení výskytu jednopísmenných předložek na koncích řádků,...

Oslí okénka v PDF

Robert Mařík (2009)

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu

Similarity:

V tomto článku se seznámíme s LaTeXovým balíčkem fancytooltips. Tento balíček umožňuje uživateli, aby si při prohlížení naší prezentace přímo v textu na stránce zobrazil část nebo animované části jiného PDF dokumentu.