Článek pojednává o možnostech měření výšek stromů (popř. budov či jiných volně stojících objektů). Obsahuje popis dvou přístrojů používaných zejména v minulosti k měření výšek. Nabízí možnost vytvoření jednoduchých modelů výškoměrů s využitím matematiky základní nebo střední školy. V poslední části se pokusíme odhadnout náhodnou chybu vznikající použitím jednoho z popsaných výškoměrů.
Článek popisuje zajímavý fenomén tzv. Benfordova zákona. Po uvedení základních vlastností uvádí několik příkladů z vybraných statistik a textů. V článku je rovněž uvedeno zjednodušené vysvětlení platnosti zákona s využitím vlastností logaritmů a grafu funkce hustoty pravděpodobnosti náhodné veličiny. Závěr je zaměřen na možnost praktického využití Benfordova zákona.
Článek se zabývá Zipfovým zákonem, který byl popsán jako vztah mezi pořadím a četností slov v literárních dílech. Po krátkém připomenutí historických souvislostí následují příklady jak z oblasti literatury, tak z dostupných statistik obyvatelstva. Na závěr ukážeme, že mocninné zákony jsou běžným fenoménem nejen v literatuře, ale také v biologických či ekonomických vědách.
Logaritmická spirála byla od okamžiku svého objevu studována z mnoha různých pohledů. Prvotní fascinace matematiků, z nichž někteří věnovali logaritmické spirále značnou část svého tvůrčího potenciálu, se postupně přenesla do dalších oblastí nejen přírodních věd a promítá se tak např. do fyziky, biologie, ale také různých inženýrských disciplín či architektury. Článek ukazuje, že logaritmická spirála popisovaná jako hladká křivka s exponenciálně rostoucím poloměrem může být transformována do řady...
Článek se zaměřuje na bodové spirály odvozené zejména od Fermatovy a Archimédovy spirály. Pojem zlatého úhlu je rozšířen na množinu kovových úhlů jako analogie k množině kovových průměrů zavedených Verou de Spinadel.
Page 1