Poznámka o hranatých tělesích pravidelných
Poznámka o sférické trigonometrii
Poznámka o trojúhelnících racionálných
Poznámky k axiomatizaci planimetrie
Axiomatická metoda je považována za hlavní metodu, kterou je dnes matematika formalizována. Není však jedinou, navíc prošla v průběhu tisíciletí poměrně pestrým vývojem. V tomto příspěvku se pokusíme na základě charakterizace různých typů formalizace matematiky zařadit nejznámější pokusy o axiomatizaci eukleidovské geometrie, zejména Eukleidův, Hilbertův a Birkhoffův.
Pozoruhodné vlastnosti duálních a rovnostěnných čtyřstěnů
V článku budeme studovat třídu duálních simplexů v -rozměrném eukleidovském prostoru. Dokážeme, že tato třída je stejná jako třída tzv. dobře centrovaných simplexů. Dále ukážeme, že jisté přirozené konvergenční vlastnosti duálních trojúhelníků nelze přímo zobecnit do trojrozměrného prostoru. K tomuto účelu představíme rovnostěnné čtyřstěny, což je speciální podtřída dobře centrovaných čtyřstěnů.
Přibližná konstrukce úhlu
Problème sur l'ellipsoïde
Projektion des Schnitts zweier Quadriken
Projektive Ebenen, die Mannigfaltigkeiten sind.
Projektive Eingenschaften des abgestumpften Würfels.
Projektivni model dvodimenzionalne pseudoeuklidske geometrije
Proof of Atiyah's conjecture for two special types of configurations.
Proof of Oppenheim's area inequalities for triangles and quadrilaterals.
Properties of triangulations obtained by the longest-edge bisection
The Longest-Edge (LE) bisection of a triangle is obtained by joining the midpoint of its longest edge with the opposite vertex. Here two properties of the longest-edge bisection scheme for triangles are proved. For any triangle, the number of distinct triangles (up to similarity) generated by longest-edge bisection is finite. In addition, if LE-bisection is iteratively applied to an initial triangle, then minimum angle of the resulting triangles is greater or equal than a half of the minimum angle...
Propriétés des quadrilatères complets qui ressortent de la considération de leurs bissectrices
Propriétés focales des figures homographiques