Eulerovy čtverce
The thrust of this article is to offer a new approach to the study of Galois’s Mémoire sur les conditions de résolubilité des équations par radicaux. Drawing on methodology developed by social and cultural historians, it contextualizes Galois’s work by situating it in the parisian mathematical milieu of the 1820s and 1830s. By reconstructing the social process whereby a young man became an established mathematician at the time, this article shows that Galois’s trajectory was far from unusual, and...
L’analyse de l’article de Poincaré sur les géodésiques fait apparaître qu’il entretient des liens complexes avec les travaux antérieurs de Poincaré en mécanique céleste. Nous montrerons que le problème des géodésiques des surfaces convexes est traité comme un paradigme grâce auquel Poincaré explicite une méthode qui n’était présentée qu’à l’état d’ébauche dans ses ouvrages de mécanique céleste. Cette étude de cas permet ainsi de mettre en évidence l’utilisation par Poincaré d’une technique d’écriture...
Článek pojednává o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších německých matematiků Felixe Hausdorffa, který podstatně ovlivnil vývoj mnoha odvětví matematiky 20. století.
Česká matematická komunita přežila léta první světové války na rozdíl od francouzské či italské matematické komunity bez velkých problémů, v relativním bezpečí a bez velkých personálních ztrát. Jediným českým vysokoškolským profesorem matematiky, který zahynul v přímých bojích, byl František Velísek (1877--1914). Kolem jeho smrti se vytvořila dojemná legenda. Na základě archivních materiálů se pokusíme přiblížit jeho zajímavé životní osudy a nepříliš rozsáhlé dílo.
Starting from the famous Königsberg bridge problem which Euler described in 1736, we intend to show that some results obtained 180 years later by König are very close to Euler's discoveries.
Cet article examine comment la notion d’espace vectoriel de fonctions s’est peu à peu imposée dans l’analyse entre 1880 et 1930 environ. Malgré certaines approches formelles précoces, les questions linéaires en dimension infinie sont longtemps restées marquées par l’analogie avec la dimension finie, que l’on traitait alors à l’aide des déterminants. Nous regardons comment l’étude de l’équation de Fredholm d’une part, en particulier le travail de Hilbert, et l’émergence de notions topologiques d’autre...