Educare alla scoperta. Le lezioni di Corrado Segre alla Scuola di Magistero
The thrust of this article is to offer a new approach to the study of Galois’s Mémoire sur les conditions de résolubilité des équations par radicaux. Drawing on methodology developed by social and cultural historians, it contextualizes Galois’s work by situating it in the parisian mathematical milieu of the 1820s and 1830s. By reconstructing the social process whereby a young man became an established mathematician at the time, this article shows that Galois’s trajectory was far from unusual, and...
L’article présente la copie rendue par le mathématicien Évariste Galois à l’épreuve de mathématiques du concours d’admission à l’École préparatoire en 1829. La confrontation de ce document méconnu, témoignage des années d’apprentissage du mathématicien Galois, aux copies des autres candidats de 1829 et aux archives relatives au concours d’admission pour la période 1826-1830 permet de décrypter les pratiques concrètes d’enseignement des mathématiques et les capacités développées par les étudiants...
L’analyse de l’article de Poincaré sur les géodésiques fait apparaître qu’il entretient des liens complexes avec les travaux antérieurs de Poincaré en mécanique céleste. Nous montrerons que le problème des géodésiques des surfaces convexes est traité comme un paradigme grâce auquel Poincaré explicite une méthode qui n’était présentée qu’à l’état d’ébauche dans ses ouvrages de mécanique céleste. Cette étude de cas permet ainsi de mettre en évidence l’utilisation par Poincaré d’une technique d’écriture...
The history of the construction, organisation and publication of factor tables from 1657 to 1817, in itself a fascinating story, also touches upon many topics of general interest for the history of mathematics. The considerable labour involved in constructing and correcting these tables has pushed mathematicians and calculators to organise themselves in networks. Around 1660 J. Pell was the first to motivate others to calculate a large factor table, for which he saw many applications, from Diophantine...
Článek pojednává o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších německých matematiků Felixe Hausdorffa, který podstatně ovlivnil vývoj mnoha odvětví matematiky 20. století.
Česká matematická komunita přežila léta první světové války na rozdíl od francouzské či italské matematické komunity bez velkých problémů, v relativním bezpečí a bez velkých personálních ztrát. Jediným českým vysokoškolským profesorem matematiky, který zahynul v přímých bojích, byl František Velísek (1877--1914). Kolem jeho smrti se vytvořila dojemná legenda. Na základě archivních materiálů se pokusíme přiblížit jeho zajímavé životní osudy a nepříliš rozsáhlé dílo.
This paper examines developments in the study of boundary-value problems between about 1860 and 1890, in the context of the general evolution of this theory from the physical models in which the subject has its roots to a free-standing part of pure mathematics. The physically-motivated work of Carl Neumann and his method of the arithmetic mean appear as an initial phase in this development, one which employs physical models as an integral part of its reasoning and which concentrates on geometrical...